Když se řekne městský architekt, co si má pod tímto spojením veřejnost představit?
Práce městského architekta je v něčem trochu odlišná od běžné architektonické praxe, i když v principech a používaných nástrojích je to obdobné. Architekt, jak této profesi rozumím já, je něco jako dirigent, který musí mít přehled o všem, co se v orchestru děje, a umět veškeré nástroje koordinovat, propojovat a držet sjednocené. V městském prostředí by se dalo mluvit o roli koordinátora, který hlídá, že všichni odborníci, kteří se na tvorbě města podílejí, mají veškeré potřebné informace a pracují v duchu vytyčené koncepce a vize. K tomu je důležitá formulace oné vize, hlavního “hudebního motivu” chcete-li, tedy vzorce, který se prolíná veškerými aktivitami městského architekta.

Buďte ještě trochu konkrétnější…
Je třeba se zabývat texty zadání pro jednotlivé městské investice, doplňovat je o skicy, které vysvětlují širší souvislosti, a komunikovat se všemi aktéry, kteří se procesu rozvoje města účastní. Jako městský architekt nemám přímo vliv na konkrétní návrhy, které jsou dílem vysoutěžených dodavatelů. Můžu ale tyto návrhy připomínkovat, můžu k nim psát zadání, ve kterém je přehledně shrnuto, co město chce, a můžu připravit manuál se základními principy a pravidly, podle kterých budou muset být veřejná prostranství navržena.

Počítáte, že veřejnost bude na Vaši práci reagovat?
Spolupráce s veřejností je důležitou součástí mé práce. Jedním z úkolů městského architekta je společně s úředníky transparentně prezentovat a vysvětlovat městské projekty a spolu s tím i snášet oprávněnou kritiku. Ne každému se lze vždy zavděčit. Když už je ale na projektu odvedeno mnoho poctivé práce, není z pohledu města příliš efektivní projekt radikálně měnit, je potřeba vážit i efektivitu vynaložených prostředků. Mým cílem je proto možným negativním reakcím co nejvíce předcházet, a to tím, že bude město své záměry prezentovat ještě předtím, než dojde k jejich realizaci. Zároveň bych chtěl klást důraz na transparentnost a kvalitu procesů přípravy investic do veřejného prostoru tak, abychom uměli všechny souvislosti náležitě vysvětlit.

Budete se také setkávat s veřejností?
Jedním z hlavních úkolů městského architekta je formulovat vizi rozvoje města a diskutovat o ní. Vzhledem k tomu, že město je tvořeno lidmi, nejde vizi dělat bez nich. Proto bych se rád diskuzí o možném rozvoji města účastnil, abych měl zpětnou vazbu od místních.

Jaký máte vztah k Děčínu?
Poprvé jsem Děčín poznal před deseti lety díky tomu, že má tehdejší partnerka studovala v Drážďanech, zatímco já v Praze. Dávali jsme si rande na půli cesty, což bylo právě v Děčíně. Město Děčín mi přirostlo k srdci i díky mnoha dalším návštěvám. Vždycky jsem se rád v Děčíně zastavil a kochal se panoramatem zámku nad řekou. V posledních letech mě příjemně překvapila aktivita města, například úpravy veřejných prostranství v Podmoklech. Řekl jsem si, že je to město, které i přes různé těžkosti hledá cesty, jak zvelebovat své prostředí.

Jak probíhá Vaše seznamování s naším městem?
Řekl bych, že je to průzkum bojem. Věřím, že nejlepší způsob, jak se něco naučit, je, když se do toho pustíte. Rovnou jsem se tedy ponořil do běžících projektů, abych si na nich načetl, jak město funguje, v jakém se nacházejí kontextu, kdo o čem rozhoduje apod. Pro městského architekta je velmi důležité orientovat se v prostředí magistrátu, abych věděl, za kým jít, když je potřeba něco řešit. Městský architekt totiž sám o sobě neprojektuje, maximálně zpracovává ideové skicy, zpracovává zadání a konzultuje záměry.

Čemu byste se chtěl prioritně věnovat?
V první řadě je to péče o stávající centra. Myslím tím nejen historické centrum a Podmokly, ale i místní centra, která utvářejí charakter jednotlivých čtvrtí. Pro ně jsou důležitá kvalitní veřejná prostranství, která lze doplnit i o městskou výstavbu, jež bude zadávána pomocí výběru na kvalitu. Důležité je tvořit místa, ve kterých lidé chtějí trávit čas, jsou přívětivá pro pěší pohyb a pohodlná i pro osoby s pohybovým omezením nebo s kočárkem. Mezi další témata patří řešení vztahu města a krajiny za městem, aby příroda vstupovala více do města pomocí parků i krajinných prvků ve veřejných prostranstvích. Města se dnes musí adaptovat na vyšší teploty a větší sucho, potřebujeme proto hledat cesty, jak zadržovat vodu i v městské krajině a ochlazovat tak zpevněné plochy. K tomu v Děčíně krásně slouží samotná řeka, jejíž břehy jsou dalším obrovským tématem k řešení. Nerad bych také opomenul péči o historické dědictví města, i když v té je Děčín díky zámku napřed oproti mnoha jiným městům. V neposlední řadě je pro mě velkou výzvou otázka, jak zlepšovat kvalitu života obyvatel na sídlištích, aby nedocházelo k odlivu obyvatel nebo ke zhoršování podmínek pro bydlení.

Co se Vám v našem městě nejvíce líbí?
Město je naprosto jedinečným způsobem zasazeno do krajiny. Spolupůsobení řeky a okolních kopců a skal vytváří prostředí, které jinde na světě nenajdete.