www.pirna.de

Z historie města Pirny


V 10. století žilo na území města Pirny pouze několik slovanských osadníků. Z německých staroosídlených oblastí západně od Sály pronikali od 2 poloviny 12. století němečtí přistěhovalci také na naše území. Pod ochranou jednoho hradu, v průsečíků důležitých obchodních cest, došlo kolem roku 1200 s ohledem na starší osídlení k plánovanému založení města.

Pirna byla poprvé jmenována v roce 1233 v jedné listině biskupa Heinricha z Míšně. Udělení městských práv bylo v době vlády markraběte Heinricha Vznešeného, který v r. 1239 a 1245 toto právo udělil. Po jeho smrti bylo město, hrad a péče o Pirnu v roce 1294 za 950 kg stříbra prodáno království českému a byla v následující době často objektem zástavy zeměpánů.


V roce 1291 byla Pirna jednoznačně označena jako „civitas“ (město). Kolem roku 1300 se v Pirně usídlili dominikánští mnichové z Lipska.
V roce 1405 přešla Pirna opět pod markrabskou vládu a platila v této době za nejvýznamnější osadu hornolabského území. Nejdůležitějším privilegiem města bylo právo skladu: všechno zboží, které přicházelo na povozech a lodích, muselo se zde tři dny nabízet, dříve než pokračovalo na vozech a loďích Pirny v cestě.

V letech 1429 – 30 si Husité netroufali na žádný útok na obranyschopné město.
Od roku 1472 do 1686 se nacházela kurfirstská železná komora na náměstí. Obchodovalo se zde se železnou rudou z východní části Krušných hor a zpracovanou ve slévárnách a železárnách.

Do roku 1639 dospěla Pirna mistrovským umem mnoha v ceších organizovaných řemeslníků k blahobytu, jehož stopy lze vysledovat i dnes na na architektuře starého města.

Další rozvoj byl náhle přerušen, když se města zmocnili Švédové ve třicetileté válce v roce 1639. Jeho úplné zničení znemožnil lékárník Theophilus Jacobäer, který zaslal do Drážďan kurfiřtce princezně Magdaléně Sybile, příbuzné ke švédskému dvoru, prosebný dopis a tak přiměl nepřátele k odchodu. Po švédském obléhání byla bída v Pirně příslovečná.

V roce 1706 následoval v nordické válce nový vpád Švédů a také sedmiletá válka (1756-63) se Pirně nevyhla.


V letech 1753 -1755 namalovat Bernardo Bellotto, roz. Canaletto, na zakázku kurfirsta Friedricha Augusta II. jedenáct vedut Pirny. Tyto , nazvané jako královská série, se nacházejí v Obrazárně v Drážďanech, další repliky v Ermitráži v Petrohradě a v jiných muzeích.

V srpnu 1813 došlo k těžkým bojům mezi Rusy a Francouzi v dnešním Krietzschwitzu. V roce 1813 se Napoleon I. pokusil ještě jednou vybudovat Sonnenstein jako pevnost a znovu pobýval v Pirně.

V roce 1782 byla založena první manufaktura, kartounová tiskárna z Mauckisch, brzy následovaly další podniky. Vlastní industrializace byla provedena teprve v průběhu 19. století. Již kolem roku 1820 začalo bourání městského opevnění včetně bran, protože již nemělo žádný význam.

Rok 1837 - zahájení paroplavební dopravy na Labi. 1. srpna 1848: otevření dráhy Drážďany – Pirna. 1851 - prodloužení až do Bodenbachu (nyní Děčín - Podmokly) s napojením na Prahu.

Od rou 1922 byly mnohé osady připojeny k Pirně, naposledy v roce 1999 Graupa a Birkwitz-Pratzschwitz; dnes čítá Pirna cca 40 000 obyvatel.

Na úpatí 356 metrů vysokého Borschbergu má ve výšce 130 – 170 m položené osadě Graupa příznivé klima. Díky mírnému klima se daří na úbočí také vínu.

Díky Richardu Wagnerovi, který v roce 1846 ve velké Graupě pobýval a sepsal svůj Lohenggrin v prvních skicách, se stalo toto malé místo široko známé. V jeho tehdejším bytě, Schäfer`sche Gut, v současné době probíhá rozsáhlá obnova. Po jejím dokončení opětovně uvítá jako museum Richarda Wagnera své návštěvníky.
Také během fáze obnovy zve k návštěvě zajímavá výstava s Exponáty o životě a díle skladatele, umístěná ve staré škole.