Nastavení přístupnosti

mobilni rozhlas

Partnerská města

Pirna

www.pirna.de

Z historie města Pirny

pirna

V 10. století žilo na území města Pirny pouze několik slovanských osadníků. Z německých staroosídlených oblastí západně od Sály pronikali od 2 poloviny 12. století němečtí přistěhovalci také na naše území. Pod ochranou jednoho hradu, v průsečíků důležitých obchodních cest, došlo kolem roku 1200 s ohledem na starší osídlení k plánovanému založení města.

Pirna byla poprvé jmenována v roce 1233 v jedné listině biskupa Heinricha z Míšně. Udělení městských práv bylo v době vlády markraběte Heinricha Vznešeného, který v r. 1239 a 1245 toto právo udělil. Po jeho smrti bylo město, hrad a péče o Pirnu v roce 1294 za 950 kg stříbra prodáno království českému a byla v následující době často objektem zástavy zeměpánů.

Pirna           Pirna

V roce 1291 byla Pirna jednoznačně označena jako „civitas“ (město). Kolem roku 1300 se v Pirně usídlili dominikánští mnichové z Lipska.
V roce 1405 přešla Pirna opět pod markrabskou vládu a platila v této době za nejvýznamnější osadu hornolabského území. Nejdůležitějším privilegiem města bylo právo skladu: všechno zboží, které přicházelo na povozech a lodích, muselo se zde tři dny nabízet, dříve než pokračovalo na vozech a loďích Pirny v cestě.

V letech 1429 – 30 si Husité netroufali na žádný útok na obranyschopné město.
Od roku 1472 do 1686 se nacházela kurfirstská železná komora na náměstí. Obchodovalo se zde se železnou rudou z východní části Krušných hor a zpracovanou ve slévárnách a železárnách.

Do roku 1639 dospěla Pirna mistrovským umem mnoha v ceších organizovaných řemeslníků k blahobytu, jehož stopy lze vysledovat i dnes na na architektuře starého města.

Další rozvoj byl náhle přerušen, když se města zmocnili Švédové ve třicetileté válce v roce 1639. Jeho úplné zničení znemožnil lékárník Theophilus Jacobäer, který zaslal do Drážďan kurfiřtce princezně Magdaléně Sybile, příbuzné ke švédskému dvoru, prosebný dopis a tak přiměl nepřátele k odchodu. Po švédském obléhání byla bída v Pirně příslovečná.

V roce 1706 následoval v nordické válce nový vpád Švédů a také sedmiletá válka (1756-63) se Pirně nevyhla.

Pirna

V letech 1753 -1755 namalovat Bernardo Bellotto, roz. Canaletto, na zakázku kurfirsta Friedricha Augusta II. jedenáct vedut Pirny. Tyto , nazvané jako královská série, se nacházejí v Obrazárně v Drážďanech, další repliky v Ermitráži v Petrohradě a v jiných muzeích.

V srpnu 1813 došlo k těžkým bojům mezi Rusy a Francouzi v dnešním Krietzschwitzu. V roce 1813 se Napoleon I. pokusil ještě jednou vybudovat Sonnenstein jako pevnost a znovu pobýval v Pirně.

V roce 1782 byla založena první manufaktura, kartounová tiskárna z Mauckisch, brzy následovaly další podniky. Vlastní industrializace byla provedena teprve v průběhu 19. století. Již kolem roku 1820 začalo bourání městského opevnění včetně bran, protože již nemělo žádný význam.

Rok 1837 - zahájení paroplavební dopravy na Labi. 1. srpna 1848: otevření dráhy Drážďany – Pirna. 1851 - prodloužení až do Bodenbachu (nyní Děčín - Podmokly) s napojením na Prahu.

Od rou 1922 byly mnohé osady připojeny k Pirně, naposledy v roce 1999 Graupa a Birkwitz-Pratzschwitz; dnes čítá Pirna cca 40 000 obyvatel.

Na úpatí 356 metrů vysokého Borschbergu má ve výšce 130 – 170 m položené osadě Graupa příznivé klima. Díky mírnému klima se daří na úbočí také vínu.

Díky Richardu Wagnerovi, který v roce 1846 ve velké Graupě pobýval a sepsal svůj Lohenggrin v prvních skicách, se stalo toto malé místo široko známé. V jeho tehdejším bytě, Schäfer`sche Gut, v současné době probíhá rozsáhlá obnova. Po jejím dokončení opětovně uvítá jako museum Richarda Wagnera své návštěvníky.
Také během fáze obnovy zve k návštěvě zajímavá výstava s Exponáty o životě a díle skladatele, umístěná ve staré škole.
 

Jonava (Litva)

www.jonava.lt

jonava

Jonava je deváté největší město v Litvě. Je to okresní město v Kaunaském kraji, 30 km na severovýchod od Kaunasu. Leží při řece Neris, jeho východní okraj je necelý 1 km na západ od soutoku Nerisu s řekou Šventoji. Ve městě se do Nerisu vlévají zleva Lankis a Taurosta, zprava Lokys a Varnaka. Město bylo založeno 8. srpna 1750. Původ názvu: Žemaistký stolař Dominykas Kosakovskis u dvora Skarulių dvaras založil městečko, které pojmenoval na počest svého syna křestními jmény Jonas Eustachijus slovanským (nelitevským) stylem Janowo. Během času se ustálil politevštěný tvar Jonava.


 

 

Přerov

www.prerov.eu

Přerov (německy Prerau) je okresní město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km². Od 1. července 2006 je statutárním městem.

Město je důležitou dopravní křižovatkou. Je sídlem mnoha významných průmyslových podniků (PRECHEZA, Přerovské strojírny, Meopta, Kazeto a další). Přerov bylo také městem vojenským, sídlila zde 23. základna vrtulníkového letectva Edvarda Beneše. V budoucnu by mohl být Přerov křižovatkou Průplavu Dunaj-Odra-Labe a jedním z jeho hlavních přístavů (uvažuje se o studii k tomuto projektu). Část historického jádra města (Horní Město) je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Někdejší podhradí se označuje jako Dolní město.


 

 

Ružomberok

www.ruzomberok.sk

Ružomberok (maďarsky Rózsahegy, německy Rosenberg, 2. pád v češtině Ružomberku) je univerzitní město na severu Slovenska, ležící v Žilinském kraji, na řece Váh. Žije zde 30 000 obyvatel. Město bylo založeno ve 13. století , roku 1318 obdržel městská práva. REAL6 Od roku 1390 byl pak součástí hradního panství Likava, od 17. století jeho správní centrum. V 19. století byl centrem slovenských politických a podnikatelských snah – vznikla zde Slovenská banka, vycházel tu i časopis Hlas; pocházel odsud i slovenský politik a katolický kněz Andrej Hlinka. Roku 1944 i zde vypuklo Slovenské národní povstání.


 

 

Belchatów

www.belchatow.pl

belchatow 9

Belchatów leží ve středním Polsku, v Lodžském vojvodství. Leží 50 km od Lodže a 150 km od Varšavy. Je významným dopravním uzlem a jedním z nejdůležitějších průmyslových center regionu. Žije zde 65 tisíc obyvatel. V hospodářské oblasti dominuje těžba uhlí, průmysl pohonných hmot a energetiky, stavebnictví, obchod a služby. Kontakty mezi městy Děčín a Belchatów byly navázány v roce 2009, kdy se Děčín zapojil do projektu „Úředníci veřejné správy zemí Visegrádu – výměna zkušeností". Memorandum o spolupráci mezi městy bylo podepsáno v září 2014

Naposledy změněno: 29.05.2020 - 11:08
Sdílet

Základní údaje

  • Statutární město Děčín
    Magistrát města Děčín
    Ing. Jiří Anděl, CSc.
    primátor města
    Ing. Martin Kříž
    tajemník úřadu
    Budova A1:
    Mírové nám. 1175/5, 405 38 Děčín
    50°46'25.7"N 14°11'44.3"E
    Budova B1:
    28. října 1155/2, 405 02 Děčín I
    50°46'58.5"N 14°12'57.2"E
    IČO: 00261238; DIČ: CZ00261238
    +420 412 593 111
    Úřední hodiny magistrátu
    posta@mmdecin.cz
    Datová schránkadatová schránka
     statutárního města Děčín: x9hbpfn
    Datová schránkadatová schránka
     Magistrátu města Děčín: nj6wxpq
      

Něco málo o Děčínu

47951
obyvatel (r. 2021)
43
průměrný věk
118
rozloha (km²)
35
městských částí
448
ulic
Děčín je nejníže položené město v České republice, ležící na soutoku Labe a Ploučnice. Jeho centrum má nadmořskou výšku 135 metrů. Jedná se o významný říční přístav a důležitou dopravní křižovatku (stýká se zde pět železničních tratí, prochází jím i 1. železniční koridor a několik významných silničních tahů).

Rodáci: spoluzakladatel Sokola prof. Miroslav Tyrš, matematik Johann Radon, topmodelka Karolína Kurková, herci Jiří Bartoška a Jiří Maryško, zpěváci Sámer Issa a Sabina Křováková, sportovci Vladimír Šmicer, Tomáš Kraus a řada dalších osobností.

ISO 9001:2015

SGS Česká RepublikaStatutární město Děčín, Magistrát města Děčín je držitelem certifikátu kvality od mezinárodní firmy SGS se sídlem ve Švýcarsku.

Veřejné zakázky

Člen Platformy odpovědného veřejného zadávání

Město pro byznys

Město pro byznys

Přívětivý úřad

Přívětivý úřad 2019Přívětivý úřad 2023
2. místo
v Ústeckém kraji.
Potvrzeno
Ministerstvem vnitra
České republiky.

Back to top