Arboristický posudek z roku 2024 upozornil na zpomalený růst, projevy dlouhodobého sucha i zvýšenou náchylnost k antraknóze, houbové chorobě napadající listy. Problém je v tom, že kořeny mají k dispozici pouze malé výsadbové prostory obklopené asfaltem a zhutněnou navážkou. Dešťová voda proto odtéká do kanalizace místo toho, aby se dostala ke stromům. Na nedostatek prostoru reagovaly platany rozrůstáním kmenů i povrchových kořenů, které postupně poškodily obruby i okolní asfaltové plochy.

Právě proto nyní město odstraňuje asfalt a staré obruby v bezprostředním okolí stromů. Práce probíhají šetrně, aby nedošlo k zásahu do kořenového systému. I proto město využívá technologii Air Spade, která pomocí proudu stlačeného vzduchu uvolňuje zeminu kolem kořenů bez jejich poškození. Následně prostor vyplní speciální směs porfyrové drti a biouhlu, která zadržuje vodu. Povrch tvoří propustný štěrkový mlat umožňující vsakování dešťové vody přímo ke kořenům.

Úpravy přinesou stromům více vláhy, lepší přístup vzduchu i vhodnější půdní podmínky.

Současné práce jsou první, finančně nenáročnou etapou, která má stromům pomoci co nejdříve. Posudek ale počítá také s druhou, rozsáhlejší etapou. Ta by měla být součástí celkové revitalizace prostoru před nádražím. V této etapě by kolem platanů mohla vzniknout takzvaná modrozelená infrastruktura. Jednalo by se o podzemní rýhy se speciálním substrátem, do kterých by se odváděla dešťová voda z okolních ploch, a o zatravněný průleh podél opěrné zdi. Každý strom by tak získal nejméně 12,5 metru krychlového prostoru pro kořeny a zároveň výrazně více vody než dnes.

Platany javorolisté zde rostou od 70. let minulého století. Za památné stromy je ochránci přírody vyhlásili v roce 1995. Původně stály na místě čtyři stromy, dnes tento status náleží třem z nich.